Duch Svatý
K víře křesťana také neoddělitelně patří víra v Nejsvětější Trojici, tedy v to, že Bůh, ač je jediný, existuje jako společenství tří osob – Otce, Syna a Ducha Svatého. Je tedy na místě se alespoň krátce zde věnovat i třetí Božské osobě – Duchu Svatému. Katechismus vyjadřuje nezastupitelnou úlohu Ducha Svatého takto:
Nelze věřit v Ježíše Krista, jestliže člověk nemá podíl na jeho Duchu. Právě Duch svatý zjevuje lidem, kdo je Ježíš. Vždyť „jenom pod vlivem Ducha svatého může někdo říci: ‘Ježíš je Pán’“ (1 Kor 12,3). „Duch totiž zkoumá všecko, i hlubiny Boží. ...Tak ani Boží nitro nezná nikdo, jen Duch Boží“ (1 Kor 2,10.11). Jen Bůh úplně poznává Boha. Věříme v Ducha svatého, protože je Bůh. Církev nepřestává vyznávat svou víru v jediného Boha: Otce, Syna a Ducha svatého. KKC 152
Duch Svatý byl dokonce úplně na počátku naší existence a i proto je v modlitbě Credo nazýván Pánem a Dárcem života:
Boží Slovo a jeho Dech jsou na počátku bytí a života každého tvora: „Je vlastní Duchu svatému vládnout, posvěcovat a oživovat stvoření, protože on je Bůh soupodstatný s Otcem i Synem … Má moc nad životem, neboť jako Bůh uchovává stvoření v Otci skrze Syna.“ (Byzantská liturgie) KKC 703
Žít s Duchem Svatým tedy pro křesťana není vůbec nějakou okrajovou záležitostí. On nás uvádí do všech Božích tajemství. A On nás také uschopňuje k tomu, abychom na Boží volání adekvátně odpovídali. Dělá to však často velmi nepozorovaně. Proto napsal Henri Boulad: „On je Božím šeptáním; šeptá ve vás tak diskrétním a skrytým způsobem, že si ani nevšimnete, že je to někdo jiný než vy“.
Ježíši samotnému velmi záleželo na tom, aby Jeho učedníci přijali Ducha Svatého, protože měl s nimi a v nich pokračovat v Jeho díle spásy: "Jakmile však přijde on, Duch pravdy, uvede vás do veškeré pravdy" J 16,13
Hlavním úkolem Ducha Svatého je však uvádět nás do důstojnosti Božích dětí:
Ti, kdo se dají vést Duchem Božím, jsou synové Boží. Nepřijali jste přece Ducha otroctví, abyste opět propadli strachu, nýbrž přijali jste Ducha synovství, v němž voláme: Abba, Otče! Tak Boží Duch dosvědčuje našemu duchu, že jsme Boží děti. Řím 8,14-16
„Jenom pod vlivem Ducha svatého může někdo říci: ‘Ježíš je Pán’“ (1 Kor 12,3). „Bůh poslal nám do srdce Ducha svého Syna, Ducha, který volá: ‘Abba, Otče!’“ (Gal 4,6). Toto poznání víry je možné pouze v Duchu svatém. Aby se člověk dostal do styku s Kristem, musí se ho nejprve dotknout Duch svatý. Přichází nám vstříc a vzbuzuje v nás víru. V síle našeho křtu, první svátosti víry, nám Duch svatý v církvi niterně a osobně předává život, který má svůj zdroj v Otci a který nám nabízí v Synu: „Křest nám uděluje milost nového zrození v Bohu Otci skrze jeho Syna v Duchu svatém. Vždyť ti, kteří mají Božího Ducha, jsou vedeni ke Slovu, to je k Synu; ale Syn je představuje Otci a Otec jim uděluje neporušitelnost. Proto bez Ducha není možné vidět Božího Syna, a bez Syna se nikdo nemůže přiblížit k Otci, protože poznání Otce, to je Syn a k poznání Božího Syna se dochází skrze Ducha svatého.“ (sv. Irenej z Lyonu) KKC 683
„Bůh je láska“ (1 Jan 4,8.16) a láska je první dar, jsou v ní totiž zahrnuty všechny ostatní. Tato „Boží láska je nám vylita do srdce skrze Ducha svatého, který nám byl dán“ (Řím 5,5). KKC 733
A díky této síle Ducha mohou Boží děti přinášet plody. Ten, který nás naštípil na pravý vinný kmen, dá, že budeme přinášet „ovoce Ducha, [jímž] je láska, radost, pokoj, shovívavost, vlídnost, dobrota, věrnost, tichost, zdrženlivost“ (Gal 5,22-23). „Duch je naším životem“ (Gal 5,25): čím více se zřekneme sami sebe, tím více také jednáme podle Ducha. „Společenství s ním nás zduchovňuje, obdarovává, navrací do ráje, přivádí do království nebeského k synovskému přijetí, dává nám odvahu nazývat Boha Otcem a podílet se na milosti Kristově, nazývat se dětmi světla a mít účast na věčné slávě.“ (srov. sv. Basil z Cesareje, Liber de Spiritu Sancto, 15,36: PG 32,132) KKC 736
My jsme však nepřijali ducha světa, ale Ducha, který je z Boha, abychom poznali, co nám Bůh daroval. 1 Kor 2,12
O Duchu svatém, této „živé vodě“ působící v nás, poutavě mluví sv. Cyril Jeruzalémský:
Voda, kterou mu já dám, stane se v něm pramenem vody tryskající do života věčného. Nový druh vody, která je živá a tryská. Tryská na ty, kdo jsou toho hodni. Proč však vyjádřil milost Ducha přirovnáním k vodě? To proto, že na vodě všechno záleží, že z ní žijí rostliny i živočichové, že jako déšť sestupuje z nebe, že prší stále stejně a stále stejná, a přece má rozmanité účinky: jinak působí na palmu a jinak na révu; a ve všem je vším. Je to stále stejná voda a neexistuje žádná jiná; déšť se přece sám nemění a nepadá pokaždé jiný. Přece však tím, že se přizpůsobuje složení přijímajícího prostředí, působí všude právě to, co je potřebné a náležité. A stejně je tomu také u Ducha svatého. Ačkoli je jeden, stále stejný a nedělitelný, přiděluje každému milost, jak sám chce. A jako na vyschlém stromě, když dostane vodu, vyrazí výhonky, tak i hříšná duše, obdařená v pokání darem Ducha svatého, přináší ovoce spravedlnosti. Je to vždycky jeden a týž Duch svatý, přece však na Boží pokyn a v Kristově jménu působí nejrůznější mocné činy. Tak u jednoho člověka užívá daru řeči k moudrým výrokům, u jiného osvěcuje mysl darem prorockým; jednomu uděluje moc zahánět zlé duchy, jinému dává umění vykládat Písmo. U jednoho posiluje mírnost, jiného učí všemu stran milosrdenství; jednoho učí se postit a snášet cvičení asketického života, jiného pohrdat veškerou tělesností a dalšího si připravuje k mučednictví. V každém působí sice jinak, ale sám v sobě je vždycky jeden a týž, jak je psáno: Projevy Ducha jsou dány každému k tomu, aby mohl být užitečný. Přistupuje k nám tiše a mírně, cítíme jeho sladkost a vůni; jeho jho je velmi lehké. Jeho příchod předcházejí záblesky paprsků světla a poznání. Přichází skutečně jako pravý ochránce; přichází přece zachránit a uzdravit, poučit a napomenout, povzbudit a potěšit, dát duši světlo, nejprve duši toho, kdo jej přijímá, a pak jeho působením i duši jiných. Když byl někdo dříve ve tmě a náhle spatří slunce, má rázem oči plné světla a jasně vidí, co dříve neviděl; podobně je na tom ten, komu se z milosti Boží dostalo daru Ducha svatého; duše se mu naplní světlem, a povznesen nad lidské možnosti vidí, co dříve neznal. Cat. 16, De Spiritu Sancto 1, 11-12.16: PG 33, 931-935
Působení Ducha Svatého v duši, v těle a ve světe krátce shrnuje otec Tomáš Špidlík (Spiritualita křesťanského Východu - s.44):
Je Posvětitel - účastí na Něm se mohou stát svatými ti, kdo svatí nejsou
Je Oživitel - oživuje duše a způsobuje v nich odlesk Boží Trojice
Je Osvětitel - díky Němu vidíme pravé světlo - Krista
Je Očišťovatel - odpouští hříchy, očišťuje tělo v askezi a v panenství, dává sílu mučedníkům, slzy kajícníkům, vede nás k zachovávání přikázání, učí všem ctnostem
V poslední době se hodně mluví, v souvislosti s Duchem Svatým a jeho novými projevy, o Charismatické obnově. Její stručné dějiny je možné si přečíst na její katolické webové stránce. Katolická charismatická obnova vznikla v roce 1967, letos tedy v Římě probíhají oslavy 50-tiletého jubilea.
Ruku v ruce s Charismatickou obnovou jde také pojem KŘEST DUCHEM SVATÝM. Na otázku co vlastně charismatici chápou oním známým pojmem "křest Duchem", odpověděl papežský kazatel otec Raniero Cantalamessa:
Není to nic zvláštního, žádná zasvěcující praktika. Odvozuje se od Ježíšova slova: "Tam, kde jsou dva nebo tři shromážděni ve jménu mém, tam jsem já uprostřed nich" (Lk 11,13) a na příslibu, že nebeský Otec dá Ducha Svatého tomu, kdo o něj žádá. Proto se modlíme, aby Duch Svatý sestoupil na bratra či sestru a obnovil charismata, která dostal při křtu. Jako teolog jsem si samozřejmě položil všechny obvyklé otázky, spojené s tímto požehnaným "křtem v Duchu". Bezprostřední odpověď jsem našel v tom, co Ježíš říká apoštolům, než vystoupí na nebesa: "Vy budete pokřtěni Duchem Svatým za několik málo dní". Za několik málo dní byly Letnice. Výrazem "křest v Duchu" tedy Ježíš označoval slavnost Letnic. Rovněž papež Jan XXIII. v souvislosti s II. vatikánským koncilem prosil Boha o "nové Letnice pro církev" a Bůh mu odpověděl. Bylo to tak snadné. Já sám jsem toto své gesto vnímal jako svobodné a osobní obnovení křtu, biřmování, prvního přijímání, a také řeholních slibů a kněžského svěcení. Bylo to svolení Duchu Svatému, aby rozfoukal popel a znovu přivedl k životu oheň, který ve mně díky svátostem dřímal.
V samotném okamžiku křtu v Duchu zakouší řada lidí mimořádné emoce: pláčou lítostí nebo radostí. U mě se navenek nic zvláštního nedělo, s obnovou křtu souviselo jen to zcela jasné rozhodnutí svěřit otěže svého života Pánu. Raniero Cantalamessa, Můj život ve službě Slova - s.29-30
O své zkušenosti s křtem v Duchu Svatém svědčí také otec Elias Vella:
Vůbec nevím, co se stalo, ale začal jsem usedavě plakat a cítil jsem, že se něco v mém srdci uvolňuje. .....Od toho dne se můj život opravdu proměnil. Dělal jsem to, co dřív, ale jinak. Duch Svatý teď vedl můj život a dával nové barvy všemu, co jsem dělal. Musíme otevřít své srdce dokořán, aby mohl Duch Svatý působit v nás a skrze nás. Jsme povoláni spolupracovat s Bohem na šíření nebeského království, ale na jeho pozvání (jsme schopni) odpovědět jedině tehdy, když v sobě poznáme hříšníky a uvědomíme si, že neustále potřebujeme jeho přítomnost, aby nás uzdravoval, obrátil, proměnil. Máme se stát spíše dokonalými "svědky" než pastoračními pracovníky. Elias Vella, Svatost je pro každého - s.15
Duch Svatý je osoba, kterou je třeba zakoušet Elias Vella, Svatost je pro každého - s.15
Duch Svatý je zosobněné slitování Jan Pavel II.
Jako když vyvěrají dvě řeky a slévají se, takže menší ztrácí své jméno a přijímá jméno té větší, právě tak působí tento božský Duch vstupující do duše, aby se s ní spojil. Nezbývá, než aby duše, která je přece menší, ztratila své jméno a přenechala je Duchu. Učiní to, jestliže se mu natolik otevře, že s ní splyne vjedno. Sv. Marie Magdalena de Pazzi, OCarm
VAROVÁNÍ PŘED NĚKTERÝMI PROJEVY V BETHEL CHURCH
V souvislosti s Duchem Svatým a jeho dary zde musím upozornit na jev, který se začal objevovat v různých probuzených sborech, a bývá nazýván jako "infiltrace církve okultismem" nebo "démonická infiltrace do církevních organizací". Jde o projevy, které jsou vydávány za projevy Ducha Svatého, ovšem s Duchem Božím opravdu nemají nic společného... Projevy tohoto druhu znám dobře ze své služby modliteb za osvobození, kdy se jimi opravdu projevují démonické bytosti. Ďábel bývá nazýván "opicí Boží" a často rád napodobuje Boží díla a tedy i projevy Ducha Svatého, aby člověka zmátl. Následující odkaz je na webové stránky, s jejichž celým obsahem se rozhodně neztotožňuji. Nicméně videa zde shromážděná jsem nikde jinde takto pospolu nenašel, proto sem vkládám tento odkaz. Je alarmující, jak snadno se člověk nechá zmanipulovat ... Projevy, které zde můžete shlédnout (a varuji před tím slabší povahy; nicméně pro podložené varování je důležitá možnost vlastního posouzení) se týkají modlitebních shromáždění tzv. Bethel Church nebo sborů s touto církví spojených. Podtrhuji, že opravdu neznám celou problematiku kolem Bethel Church a neříkám tím, že vše, co z ní pochází, je špatné. Nicméně když vidím tyto projevy označované za projevy Ducha Svatého, rozhodně musím vyslovit nesouhlas a důrazné varování. K tomuto tématu se jednou na mezinárodní konferenci služby uzdravení a osvobození (IAD), konané v polské Czestochowe, vyjádřil jezuita Alexander Posacki, SJ: "Duch Svatý nepřináší nic, co by bylo proti důstojnosti člověka". Slyšel jsem to tehdy osobně a plně se s tím ztotožňuji. Bůh nikdy člověka neponižuje, a to ani tehdy, když ho usvědčuje z hříchu nebo volá k pokání. Pokud tedy někdo považuje za projevy Ducha Svatého to, co lze vidět na videích z odkazu výše, určitě se mýlí (Rozhodně není od Ducha Božího projevování se zvířecími hlasy či gesty, válením se po zemi, šíleným nekontrolovatelným třesením, či ponižujícím záškuby těla. Také ztrátu kontroly nad tělesnou rovnováhou či pochybné záchvaty smíchu, které jsou označovány za tzv. "opilost duchem", nemůžeme považovat za autentický projev Ducha Božího. Ano, někdy dochází pod vlivem Ducha Svatého i k tomu, že člověk se sesune k zemi, ale následkem je "spočinutí v Duchu" - tedy zažívání radosti, pokoje a blaženosti Boží). Kéž toto upozornění vede k bedlivějšímu rozlišování vlivů, které by se mohly dostat i do naší země a otrávit ji vlivem okultismu maskovaného pod "zdánlivými dary Ducha svatého".
Chraň nás Pane Ježíši Kriste od veškerého zmatení a démonických podvodů...
PŘIJĎ DUCHU SVATÝ!
BANNER NA VÁŠ WEB
Chcete-li si vložit na své stránky banner tohoto webu, stačí stáhnout si tento obrázek, uložit na své stránky, a přiložit k němu odkaz: www.duchovniboj.cz
