Působení zlého ducha

    Apoštol Petr píše ve svém prvním listu: „Buďte střízliví! Buďte bdělí! Váš protivník, ďábel, obchází jako ‚lev řvoucí‘ a hledá, koho by pohltil.“  1 Petr 5,8.

Ďábel není všemohoucí ani všudypřítomný. Řada jevů má přirozené vysvětlení, které se dříve či později objeví. Avšak Pán Ježíš o ďáblovi mluvil, varoval před ním, a své učedníky pověřil, aby i oni lidem pomáhali od působení tohoto nepřítele naší spásy, stejně jako to dělal On sám. Podobně i v neevangelijních textech Nového Zákona je o ďáblu celá řada zmínek. Vyplývá z toho důležitost znát jeho taktiky a formy působení, aby nám mohl škodit co nejméně.

    1,Pokušení - patří do oblasti běžného působení zlých duchů na nás a jsme mu tedy vystaveni všichni bez rozdílu. Je to snaha odvést nás od dobra a přivést ke zlu a ke hříchu. Využívá našich slabostí a s oblibou (jako dobrý stratég) útočí na nejslabší místa. Snaží se však zůstávat skrytý. Může nám při pokoušení vkládat do mysli myšlenky (např. proti bližním: "nenávidí tě, chce tě jen ponížit a odepsat, pohrdá tebou,...) Není snadné, a ani tolik důležité rozlišit, odkud se zlé myšlenky berou, je důležité se vůči nim pevně a odmítavě postavit. (Pokud zlá myšlenka přijde naprosto nečekaně, bez vnějšího podnětu či silným způsobem - pak je velká pravděpodobnost, že jejím původcem je právě pokušitel, spíše než tělo nebo vliv světa)

    2, svázanost (ztráta svobody) -  neschopnost se vymanit z určitých zlých hříšných návyků, navzdory usilovné dlouhodobé snaze a spolupráce s Boží milostí (život z modlitby a Božího Slova, přijímání svátostí, určitá askeze). Boží nepřítel nás drží např. skrze dlouhodobě opakované hříchy v nemožnosti se z nich vymanit. Účinnou pomocí zde může být opakovaný autoexorcismus (viz.Prostředky duch.boje), často však pomůže až modlitba jiného křesťana za rozvázání (v katol.církvi modlitba kněze). Důležité je také - kromě hříchu samotného, zříci se i toho potěšení, které mi přináší.

    3, posedlost - jde o ovládnutí těla (proti vůli člověka) a útoky na mysl a emoce člověka. V některých případech ji zažívali i světci (sv.Gemma Galgani, sv.Miriam od Ukřižovaného Ježíše), kdy byla posedlost Bohem dovolena jako smírné utrpení. U lidí takto (byť jen na čas) postižených se může stát cestou k očištění a posvěcení, avšak plný smysl takového utrpení zůstává skrytý, stejně jako nedokážeme plně pochopit smysl utrpení jako takového. Sama o sobě není hříchem, avšak někdy přichází jako následek hříchů okultismu či prokletí. Lidé takto sužovaní velmi trpí a potřebují pomoc exorcisty ustanoveného biskupem. Takový stupeň působení zlého ducha se objevuje zřídka.

    Kromě lékařsky nevysvětlitelných obtíží a bolestí, či atypických průběhů onemocnění, často přichází i další zvláštní jevy (nespavost, děsivé sny, útlaky, úzkosti, deprese, divné náhody, výpadky vědomí, sžíravé pochybnosti o možnosti dosáhnout spásy...). Někteří mají velký problém se modlit, jít na mši svatou nebo na ní vydržet a prožívají různé podivné problémy při každé aktivitě, která je může přivést blíže k Bohu. Není třeba však se takového člověka bát. Můžeme  a máme mu vyprošovat úlevu a osvobození, nicméně se nedoporučuje modlit se nad ním, protože k osvobození dochází často až po delší době a skrze člověka zkušeného v této oblasti. Jinak taková přílišná iniciativa může pouze zvětšit utrpení sužovaného.

    Posedlost rozhodně nemusí být překážkou k dosažení spásy, i když může vypadat hrozivě. Lidé takto sužovaní jsou namnoze velmi ryzí, a tvrdě usilují jít za Bohem alespoň tak, jak jim to jejich stav dovoluje. Z duchovního hlediska je daleko nebezpečnější život v nevyznaném těžkém hříchu.


    Dále rozlišujeme ještě - vnější sužování (personální infestace,vexace) = útoky na osobu s cílem zastrašit, odvrátit od dobré činnosti; nezasahuje však rozum, vůli, ani svobodu člověka (slyší rouhavá slova, hluk, cítí zápach, neovl.hněv, deprese a bezútěšnost) Často je zakoušeli právě svatí (sv.Jan Maria Vianey, sv. otec Pio, sv. Jan Bosko) nebo lidé na duchovně zatížených místech (místa velkých násilí, genocid, či místa vykonávání okultních praktik), a také lidé stiženi silnou svázaností či posedlostí.

    - zamoření (lokální infestace) = útoky na majetek, zvířata, pole, firmu; váže se na určité místo (např.prokleté)

    Zlý duch se obecně snaží zůstat skrytý a nepoznán a vytvářet přesvědčení, že neexistuje (což se mu nyní daří nejen u ateistů, ale také u některých kněží a teologů). A za všechno zlo ve světě může tedy pouze člověk nebo dokonce Bůh, který ty události tzv. "dopouští" (to člověku také rád podsouvá). Když už se zlý projeví, je k tomu často donucen okolnostmi (kontakt s posvěcenými věcmi, modlitba za osvobození, nastoupení radikální cesty následování Krista).

    Opačným pólem tohoto skrývání je zastrašování, fascinování mocí zla, vytváření vědomí, že může všechno a že je rovnocenným soupeřem Božím. Také to je podvod a lež.

    Občas se v mediích dozvíme o nepochopitelných a zvrácených činech, které člověk vykonal. Některé jistě mohou být důsledkem psychické nemoci, nějakého psychického zkratu, či vývojového defektu osobnosti. Málokdo se však ptá po předchozích zájmech těchto lidí, případně se o nich ví, ale nejsou zveřejněny. Internet dnes umožňuje přístup k nejrůznějším iniciativám na poli okultismu včetně návodů k magii a rituálům. Je známou skutečností, že např. Hitler se velmi zajímal o okultismus, a že členové SS jednotek procházeli zvláštními zásvětnými rituály. Tedy i v těchto oblastech musíme hledat vysvětlení, proč k některým "nelidským činům" dochází. Nejde nám zde o omlouvání zločinců, ale o poukázání na důsledky, které může aktivní kontakt se světem okultismu přinést.

    Pokud se týká samotného rozlišování, zda jde v konkrétním případě o působení zlého ducha (zvl.bod 3), pak normálním postupem je vyloučení všech možných přirozených příčin daných obtíží - tedy návštěva lékaře nebo psychologa či psychiatra. Teprve když jsou výsledky negativní a obtíže přetrvávají, lze uvažovat o tom, že je zde něco víc. Modlit se za odstranění problémů však můžeme předtím i potom, aniž bychom věděli jejich příčinu. Pán Ježíš přinášel záchranu lidem sužovaným v oblasti těla, duše i ducha, za všechny tři oblasti se tedy můžeme a máme modlit. Je-li vážné podezření, že opravdu je člověk sužován zlým duchem, je třeba zajít za nejbližším knězem, případně přímo kontaktovat exorcistu.

    Někdy je však spojitost začátku problémů a určité konkrétní události evidentní (např. účast na satanistickém rituálu a následné sebevražedné tendence). Podpora psychologa však může být i zde na místě, současně s pomocí modlitební.



 

BANNER NA VÁŠ WEB

Chcete-li si vložit na své stránky banner tohoto webu, stačí stáhnout si  tento obrázek , uložit na své stránky, a přiložit k němu odkaz: www.duchovniboj.cz

                      db.jpg (8,4 kB)