Ježíš Kristus

    Vztah k Ježíši Kristu je pro život křesťana klíčový: Jeho nám poslal Bůh jako svého posla, aby nám dal poznat Své Jméno - tedy Sebe samého (J 17,6). Víru v Krista určil Bůh jako nástroj našeho ospravedlnění před Bohem:

    Kdo v něho věří, není souzen. Kdo nevěří, je již odsouzen, neboť neuvěřil ve jméno jednorozeného Syna Božího. (J 3,18)

    Nevírou se zde myslí situace člověka, který Krista dostatečně poznal a přesto Ho odmítl. V poznání Krista můžeme a máme stále růst. Výmluvně o tom svědčí apoštol Pavel, pro kterého se poznání Krista stalo tím, co nekonečně převýšilo vše předešlé:

    Ale cokoliv mi bylo ziskem, to jsem pro Krista odepsal jako ztrátu. A vůbec všecko pokládám za ztrátu, neboť to, že jsem poznal Ježíše, svého Pána, je mi nade všecko. Pro něho jsem všecko ostatní odepsal a pokládám to za nic, abych získal Krista a nalezen byl v něm nikoli s vlastní spravedlností, která je ze zákona, ale s tou, která je z víry v Krista - spravedlností z Boha založenou na víře, abych poznal jej a moc jeho vzkříšení i účast na jeho utrpení. (Flp 3,7-10)

Katechismus katolické církve shrnuje naši víru v Ježíše těmito slovy:

    Věříme a vyznáváme, že Ježíš z Nazareta, rodem Žid, narozený z izraelské dcery v Betlémě v době krále Heroda Velkého a císaře Augusta, povoláním tesař, který zemřel ukřižován v Jeruzalémě, pod místodržitelem Ponciem Pilátem, za vlády císaře Tiberia, je věčný Syn Boha, který se stal člověkem a „vyšel od Boha“ (Jan 13,3), „sestoupil z nebe“ (Jan 3,13; 6,33), přišel v těle; vždyť „Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. Viděli jsme jeho slávu, slávu, jakou má od Otce jednorozený Syn, plný milosti a pravdy ? Všichni jsme dostali z jeho plnosti, a to milost za milostí“ (Jan 1,14.16). KKC 423

Bůh Otec Kristu svěřil vše do rukou (Mt 28,18-20) a proto Ježíš Kristus má nad celým stvořením plnou moc a autoritu, jak čteme také na konci Bible v knize Zjevení: Andělu církve ve Filadelfii piš: Toto prohlašuje ten Svatý a Pravý, který má klíč Davidův; když on otvírá, nikdo nezavře, a když on zavírá, nikdo neotevře (Zj 3,7)

Stalo se to právě pro Ježíšovu lásku k nám, s níž "vydal sám sebe za nás na smrt, abychom my měli život, a byly nám odpuštěny hříchy". ( Řím 4,25)

    On je nyní Pánem i nad smrtí. (Řím 6,9)

    Pro nás to tedy znamená, že TEN NEJDŮLEŽITĚJŠÍ DUCHOVNÍ BOJ UŽ BYL VYBOJOVÁN - JEŽÍŠEM KRISTEM. A my na tomto Jeho vítězství můžeme mít účast skrze víru a křest.

    Ježíš Kristus má proto autoritu i nad všemi stvořenými duchy, včetně těch, kteří od Boha odpadli a odmítli sloužit. A v Jeho jménu je apoštolové a učedníci vyháněli z těch, které tito duchové sužovali (Lk 10,17-20).

    Ježíšovo jméno má tedy svrchovanou moc a k Jeho Jménu se můžeme a máme utíkat o pomoc a ochranu před všemi útoky zlých duchů. Před tímto "jménem nad každé jméno" se musí sklonit každé koleno (Flp 2,6-11). Vzývejme tedy toto JMÉNO jako svou naději a volejme ho na pomoc v každé tísni. A nebojme se vést ke zřeknutí se okultních praktik ve jménu Ježíše Krista ty, kteří se do nich zapletli.

Ježíš Kristus z Nazareta, vtělený Boží Syn, je tedy ZÁKLADNÍM ROZLIŠOVACÍM KLÍČEM pro každou duchovní skutečnost:

    Milovaní, nevěřte každému vnuknutí, nýbrž zkoumejte duchy, zda jsou z Boha; neboť mnoho falešných proroků vyšlo do světa. Podle toho poznáte Ducha Božího: Každé vnuknutí, které vede k vyznání, že Ježíš Kristus přišel v těle, je z Boha; každé vnuknutí, které nevede k vyznání Ježíše, z Boha není. Naopak, je to duch antikristův, o němž jste slyšeli, že přijde, a který již nyní je na světě. 1 Jan 4,1-3

V listu Filipanům nám apoštol zanechal nádherný hymnus na Krista, užívaný zřejmě také při liturgii prvotní církve:

Kristus Ježíš, ačkoli má božskou přirozenost,
nic nelpěl na tom, že je rovný Bohu,
ale sám sebe se zřekl,
vzal na sebe přirozenost služebníka
a stal se jedním z lidí.
Byl jako každý jiný člověk,
ponížil se a byl poslušný až k smrti,
a to k smrti na kříži.
Proto ho také Bůh povýšil
a dal mu Jméno nad každé jiné jméno,
takže při Ježíšově jménu musí pokleknout každé koleno
na nebi, na zemi i v podsvětí
a každý jazyk musí k slávě Boha Otce vyznat:
Ježíš Kristus je Pán.
   Flp 2,6-11 (liturgický překlad)

Rovněž list Efesanům a Kolosanům vydávají hymnickým způsobem působivé svědectví o tom, kdo je Kristus a co jsme v Kristu od Boha obdrželi:

Pochválen buď Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista, který nás v Kristu obdařil vším duchovním požehnáním nebeských darů;
v něm nás již před stvořením světa vyvolil, abychom byli svatí a bez poskvrny před jeho tváří.
Ve své lásce nás předem určil, abychom rozhodnutím jeho dobroty byli skrze Ježíše Krista přijati za syny
a chválili slávu jeho milosti, kterou nám udělil ve svém Nejmilejším.
V něm jsme vykoupeni jeho obětí a naše hříchy jsou nám odpuštěny pro přebohatou milost,
kterou nás zahrnul ve vší moudrosti a prozíravosti,
když nám dal poznat tajemství svého záměru, svého milostivého rozhodnutí, jímž si předsevzal,
že podle svého plánu, až se naplní čas, přivede všechno na nebi i na zemi k jednotě v Kristu.
On je ten, v němž se nám od Boha, jenž všechno působí rozhodnutím své vůle, dostalo podílu na předem daném poslání,
abychom my, kteří jsme na Krista upnuli svou naději, stali se chválou jeho slávy.
V něm byla i vám, když jste uslyšeli slovo pravdy, evangelium o svém spasení, a uvěřili mu, vtisknuta pečeť zaslíbeného Ducha svatého
jako závdavek našeho dědictví na vykoupení těch, které si Bůh vydobyl k chvále své slávy.
Ef 1,3-14

On nás vysvobodil z moci tmy a přenesl do království svého milovaného Syna.
V něm máme vykoupení a odpuštění hříchů:
On je obraz Boha neviditelného, prvorozený všeho stvoření,
neboť v něm bylo stvořeno všechno na nebi i na zemi - svět viditelný i neviditelný; jak nebeské trůny, tak i panstva, vlády a mocnosti - a všechno je stvořeno skrze něho a pro něho.
On předchází všechno, všechno v něm spočívá,
on jest hlavou těla - totiž církve. On je počátek, prvorozený z mrtvých - takže je to on, jenž má prvenství ve všem.
Plnost sama se rozhodla v něm přebývat,
aby skrze něho a v něm bylo smířeno všechno, co jest, jak na zemi, tak v nebesích - protože smíření přinesla jeho oběť na kříži.   
Kol 1,13-20

Poznal Bůh, že tělo člověka je dobré?

    Teologové toho napsali mnoho o Vtělení jako ústředním momentu našeho vykoupení a vrcholném okamžiku v dramatu dějin spásy. Málokdy se ale zamýšlíme nad základním smyslem této nauky, že totiž i Bůh zná pocit zimy, únavy, hladu a bolesti, protože také On přijal tělo.

    Kristus musel poznat, co je to vstávat ztuhlý a rozbolavělý do kalného, pošmourného rána, musela ho bolet hlava i zuby, záda i kosti, musel prožívat okamžiky úzkosti, nervozity a jiných obtíží. Sám poznal – počínaje temnotou matčina lůna a konče temnotou hrobu, přes dětství a mužný věk až do poslední dlouhé agonie umírání -, co to znamená žít v oné hrstce hlíny, cítit chladivý dotek matčiny dlaně na rozpáleném čele, ochutnat sůl potu a slz, slyšet hudbu a ptačí zpěv, ale i nejhrubší urážky, klopýtat a padat, být posetý podlitinami, zhmožděninami a ranami. Nakonec prosil, stejně jako často my sami, aby byl ušetřen dalších zkoušek a útrap.
Poznal Bůh navzdory tomu všemu, že tělo člověka je dobré, jak řekl v prvních dnech stvoření? Myslím, že ano. A v tomto těle také dosáhl našeho vykoupení.

(Walter J. Ciszek SJ /1904-1984/, On mne vede, 9. kapitola)

Hluboké svědectví o tom, kým je pro ně Ježíš Kristus, podává řada světců i světic, jedno z nich si můžeme přečíst u sv. Terezie z Los Andes.

Svatý Jan Eudes zase rozvíjí biblickou pravdu, že Kristus je naší hlavou, hlavou církve, a my jsme jeho údy (Řím 12,4-5; 1Kor 6,15; 12,12-27; Ef 4,25; 5,30):

     Prosím tě, uvažuj o tom, že náš Pán Ježíš Kristus je tvoje pravá hlava a ty jsi jeden z jeho údů. On je pro tebe tím, čím je hlava pro údy. Všechno, co je jeho, je tvoje: jeho duch, srdce, tělo, duše i všechny schopnosti a síly. Máš jich všech užívat, jako by byly tvé vlastní, a tak ho svou službou chválit, milovat a oslavovat. A ty zase jsi pro něho tím, čím je úd pro hlavu. Proto si vroucně přeje užívat všech tvých schopností a sil, jako by byly jeho, ke službě Otci a k jeho oslavě. Ale on je nejenom tvůj, on chce být také v tobě, chce v tobě žít a vládnout, jako žije a vládne hlava ve svých údech. Chce, aby všechno, co je v něm, žilo a vládlo v tobě: jeho duch v tvém duchu, jeho srdce v tvém srdci, všechny síly jeho duše v tvých duševních schopnostech a silách, a tak aby se na tobě naplnila slova: Oslavujte Boha svým tělem a aby Ježíšův život byl patrný na vás. A ty zase nejenom patříš Božímu Synu, ale máš být v něm, jako jsou údy přidruženy k hlavě. Všechno, co je v tobě, má být zapojeno do něho, od něho máš přijímat svůj život a dát se řídit. Nebudeš mít žádný pravý život, leč v něm, neboť on je jediný zdroj pravého života; mimo něj najdeš pouze smrt a zánik. On ať je jediným východiskem všech tvých hnutí, činů a životních úkonů. Z něho a pro něho máš žít, abys naplnil slova: Žádný z nás nežije sám sobě ani neumírá sám sobě. Neboť žijeme-li, žijeme pro Pána, umíráme-li, umíráme pro Pána. Ať tedy žijeme nebo umíráme, patříme Pánu. Vždyť právě proto Kristus umřel a vstal k životu, aby se stal Pánem nad mrtvými i nad živými. A dokonce jsi s Ježíšem jedno, tak jako jsou údy jedno s hlavou. Proto máš mít s ním jednoho ducha, jednu duši, jeden život, jednu vůli, jedno cítění, jedno srdce. A on sám má být tvým duchem, srdcem, láskou, životem, tvým vším. Tyto veliké věci mají u křesťana původ ve křtu, rostou a upevňují se biřmováním a správným užíváním ostatních milostí, které mu uděluje Bůh, a nejvíce dorůstají k dokonalosti nejsvětější eucharistií. O podivuhodném Srdci Ježíšově (Lib. 1,5: Opera omnia 6, 107. 113-115) - převzato z elektronického breviáře

    Hlubokou úctu vzdává Kristu ve svém homilii také biskup Meliton ze Sard, který Krista nazývá „velikonočním tajemstvím“. A vypočítává nejen jeho starozákonní předobrazy, ale přímo říká, že On v nich také trpěl...:

    Obětovaný Beránek nás vyrval ze smrti k životu

    Proroci předpověděli mnoho o velikonočním tajemství, kterým je Kristus. Jemu buď sláva na věčné věky. Amen. Přišel z nebe na zem kvůli trpícímu člověku. Toho si oblékl v panenském lůně a jako člověk přišel na svět. Skrze tělo podrobené utrpení na sebe vzal utrpení trpícího člověka a tělesná utrpení zničil. A duchem, který nemohl zemřít, usmrtil vražednou smrt.
    Byl přiveden jako beránek a zabit jako ovce. Vysvobodil nás z poddanství světa jako z Egypta a zachránil nás z ďábelského otroctví jako z ruky faraónovy. Pečetí vlastního Ducha označil naše duše a pečetí své krve údy našeho těla.
    Kristus je ten, který zahanbil smrt a ďábla zanechal v nářku jako Mojžíš faraona. On je ten, který zasadil ránu nepravosti a nespravedlnost odsoudil k neplodnosti tak jako Mojžíš Egypt.
    Kristus je ten, který nás vyrval z otroctví ke svobodě, z temnoty ke světlu, ze smrti k životu, z tyranie k věčnému království. Učinil z nás nové kněžstvo a lid vyvolený navěky. Kristus je velikonoční Beránek naší spásy.
    Kristus je ten, který v mnoha mnoho vytrpěl: v Ábelovi byl zavražděn, v Izákovi mu byly svázány nohy, v Jakubovi musel pobývat v cizině, v Josefovi byl prodán, v Mojžíšovi jako dítě odložen, v beránkovi zabit, v Davidovi pronásledován, v prorocích zneuctěn.
    Kristus je ten, který se v Panně stal člověkem, který byl pověšen na dřevo a pohřben do země, který vstal z mrtvých a vystoupil do výšin nebes.
    Kristus je ten nový beránek, který neotevřel ústa, ten beránek zabitý, narozený z Marie, krásné ovečky. On je ten, který byl vybrán ze stáda a vlečen na porážku, který byl večer obětován a v noci pohřben; ten, kterému nebyly na dřevě zlámány kosti a pod zemí se nerozpadl v prach; ten, který vstal z mrtvých a vzkřísil člověka z nejhlubšího hrobu.  Z velikonoční homilie biskupa Melitona ze Sard (Nn. 65-71: SCh 123,95-101) převzato z elektronického breviáře - Zelený Čtvrtek

    Lásku Boha Stvořitele, kterou nám prokázal skrze dar života, ale především skrze seslání Svého Syna Ježíše Krista, se podařilo krásně vyjádřit mladým lidem v tomto melodramatu... O své víře v Ježíše Krista svědčí herec Jim Caviezel, představitel Ježíše ve filmu Mela Gibsona Umučení Krista, a sdílí se o natáčení tohoto filmu (zde - slovenské titulky), a v síle Kristovy lásky, kterou na sobě zakusil, vyzývá k odvážnému následování Ježíše. Mně osobně (kromě jiného) k hlubšímu osobnímu vztahu ke Kristu pomohlo a pomáhá poselství Opravdový život v Bohu.

    Různá svědectví o tom, jak Ježíš vstoupil do života lidí, shromažďují na stránce JEŽÍŠ křesťané z Kroměříže. O svém setkání s Ježíšovou uzdravující a osvobozující láskou svědčí také bývalá prostitutka Annie Lobert.

    Proto jsme v listu Kolosanům vyzýváni: Žijte v Kristu Ježíši, když jste ho přijali jako Pána. V něm zapusťte kořeny, na něm postavte základy, pevně se držte víry, jak jste v ní byli vyučeni, znovu a znovu vzdávejte díky. Kol 2,6-7.

    Abychom den za dnem stále více rostli v Kristu Ježíši a žili v Něm, je třeba Ho dobře poznat, abychom si Ho opravdu zamilovali. K tomu nám kromě modliteb k Němu slouží především druhá část Bible - Nový zákon, zvláště pak čtyři Evangelia. Denní četbou Evangelií můžeme dojít k hlubokému poznání Krista Ježíše, a to nejen rozumem, ale také srdcem, jelikož Boží slovo - Bible, vždy mluví také k našemu srdci a přetváří ho.

  Kdo vyzná, že Ježíš je Syn Boží, v tom zůstává Bůh a on v Bohu. 1 Jan 4,15

V 19. a 20. století se objevilo mnoho senzačních teorií, zpochybňujícíh skutečnou existenci osoby Ježíše Krista, a tvrdících, že je sporná a že ji nelze historicky dokázat. Přestože opak je pravdou, zůstává toto přesvědčení v povědomí mnoha lidí. Proto zde odkazuji také na mimobiblické zmínky o Kristu, které potvrzují, že historicitu Ježíšovy existenci lze dokázat i z mimokřesťanských pramenů té doby.

"Pátým evangeliem" bývá nazýváno tzv. Turínské plátno, které (podle všech dosavadních vědeckých zkoumání) je pohřebním plátnem, do kterého bylo zabaleno tělo Pána Ježíše Krista. Více podrobností se můžete dozvědět v tomto čísle časopisu MILUJTE SE

Milevský relikviář Ježíše Krista: Exkluzivní rozhovor s nálezci

BANNER NA VÁŠ WEB

Chcete-li si vložit na své stránky banner tohoto webu, stačí stáhnout si  tento obrázek , uložit na své stránky, a přiložit k němu odkaz: www.duchovniboj.cz

                      db.jpg (8,4 kB)