Pokání

Pokání je jedním z nejosvědčenějších způsobů, jak se vrátit k přátelství s Bohem. Patří k základnímu učení křesťanství (Žd 6,1)
    Když Pán Ježíš začal své veřejné působení, začal hlásat: "Čiňte pokání, neboť se přiblížilo království nebeské." Podobně před Ním to hlásal i Jan Křtitel. Je v tom logika spásy - nelze přijmout Boží dary bez očištění a změny smýšlení. Radostná zvěst Evangelia o Boží lásce a pokání (řecky „metanoia“, což znamená „změna smýšlení“) patří k sobě jako dvě strany jedné mince. Výzva k pokání znamená tedy: „dovol Bohu obnovit tvůj život, nenech v něm už dále působit hřích a smrt“. Je tedy hlubokou pravdou, že pokání v sobě nese zárodek života...
 
Katechismus o pokání říká:
    Lidské srdce je těžkopádné a zatvrzelé. Je třeba, aby Bůh dal člověku nové srdce. Obrácení je především dílem Boží milosti; ta nám dává, abychom se ve svých srdcích k němu vrátili: „Vrať nás, Hospodine, k sobě a my se vrátíme“ (Pláč 5,21). Bůh nám dává sílu začít znovu. Tím, že naše srdce objeví velikost Boží lásky, se zachvěje hrůzou a tíží hříchu a začíná se bát urazit Boha hříchem a odloučit se od něho. Lidské srdce se obrátí, zahledí-li se na toho, který byl proboden našimi hříchy. „Upírejme pohled na Kristovu krev a uvažujme, jak byla drahá pro Boha, jeho Otce; vždyť tím, že byla vylita za naši spásu, nabídl Bůh celému světu milost obrácení.“ KKC 1432
 
     Bohužel je termín pokání často vnímán pouze negativně, a to ve smyslu "polepši se", začni přísněji žít, přestaň se radovat, mysli na smrt, poslední věci.. To je OMYL...
PRAVÉ POKÁNÍ JE VŽDY ZDROJEM RADOSTI...
    Podívejme se na Zachea. Kristus ho volá: "pojď dolů, ke Mně, já chci přijít k tobě, do tvého domu". A on, když někteří zmíní, že je vlastně hříšník, s radostí volá: "polovinu svého majetku rozdám chudým" (Lk 19,8). A tato radost často pramení i z vědomí, že dřívější způsob života mne zotročoval, a já se tedy raduji z toho, že už zase kráčím vstříc k větší svobodě...
 
    Pokání - je nastoupení na novou, lepší cestu, která - ač může být náročnější - přináší vnitřní uspokojení a radost z toho, že jsem se odklonil od zla, snažím se o dobro, a znovu kráčím po správné cestě vedoucí k mému štěstí. Pokáním nás tedy Bůh volá k uvolnění místa pro Jeho dary..
 
    Pokání neoddělitelně patří ke zdravému duchovnímu životu. Když přicházím ke svátosti smíření (nazývané také zpověď nebo svátost pokání), hřích vyznávám a prosím o odpuštění - už je to úkon pokání, protože kajícím vyznáním i před člověkem - se svým způsobem pokořuji. Nicméně „konat pokání“ znamená ještě něco více. Jde o snahu umožnit Bohu, aby proměnil můj život. Často "konat pokání" tedy znamená usilovat o opak, snažit se nějak danou oblast uchopit jinak, napravit (byť třeba jen pravidelnou modlitbou za tu oblast..)

JAK KONAT POKÁNÍ?
    Výčet některých způsobů je obsažen v pasážích z Katechismu o "obrácení" (viz. níže). Pak existuje jedna stará duchovní zásada, která praví: Agere contra = konej proti. Tedy v případě sobectví – konej úkony lásky; v případě lenosti – návrať se k větší kázni, k řádu, či občas vykonej něco navíc; v případě pýchy – skloň se, pokoř se, nedávej jí prostor, na prvním místě však uznej, že to tak je - že jsi pyšný.
    Nejlépe ale je, když naši snahu o pokání svěříme Duchu svatému a Jeho se ptáme: Kde mám začít? Ve které oblasti? Kde to opravdu nejvíce potřebuji? A možná se budeme divit… On totiž přesně ví, kde to v mém případě „nejvíce hoří...“. To na vlastní kůži zakusil i bohatý mladík (Mt 19,16-24)

    Pokání nám tedy umožňuje dělat v duchovním životě pokroky - abychom se nevraceli pořád k těm stále stejným hříchům. Vede nás k životu v obrácení:
    Obrácení se uskutečňuje v každodenním životě, a to úkony smíření, péčí o chudé, konáním spravedlnosti a práva a jejich obranou, vyznáváním vin bratřím, bratrským napomínáním, revizí celého života, zpytováním svědomí, duchovním vedením, přijímáním utrpení, trpělivostí v pronásledování pro spravedlnost. Nejbezpečnější cestou pokání je vzít svůj každodenní kříž a následovat Ježíše. KKC 1435

    Četba Písma svatého, modlitba Liturgie hodin a Otčenáše, každý upřímný úkon bohopocty nebo zbožnosti v nás oživuje ducha obrácení a kajícnosti a přispívá k odpuštění našich hříchů. KKC 1437

    Dynamiku obrácení a pokání Ježíš úchvatně vylíčil v podobenství „o marnotratném synu“, kde středem je „milosrdný otec“: okouzlení klamnou svobodou, opuštění otcovského domu; krajní nouze, do níž upadne syn, když rozházel svůj majetek; hluboké ponížení, když musí pást vepře, ba ještě hůře, dychtil po tom, aby se živil lusky, které požírali vepři; přemýšlení o tom, že ztratil všechno, co kdysi měl; lítost a rozhodnutí vyznat svou vinu otci; cesta zpátky; velkodušné přijetí otcem; radost otcova: to jsou symboly nového života, čistého, důstojného, plného radosti, který je životem člověka, jenž se vrátil k Bohu a do lůna jeho rodiny, do církve. Jen Kristovo srdce, jež zná hlubiny lásky svého Otce, nám mohlo zjevit propast jeho milosrdenství způsobem plným veliké prostoty a krásy. KKC 1439
 
    Základ, na kterém stojí opravdové pokání, je upřímné a pravdivé vyznání: „ano, ty a ty věci jsem opravdu udělal, nezvládl, zanedbal...“ Pro někoho možná zde začíná oblast nápravy - snažit se vyznávat věci takové, jaké opravdu byly a jsou, nazývat věci pravými jmény. A mluvit ve svátostném vyznání o hříších, ne stále o jen "problémech"..
 
CO JE NA POKÁNÍ KRÁSNÉ?
  1. Je to přiznání se k pravdě - tedy i k Pravdě = ke Kristu, a k Božímu hlasu v mém srdci - ke svému svědomí; přiznat se k pravdě o mně samotném - "ano, tímto si škodím.." -- Tedy vždy nás přibližuje ke Kristu…
  2. Obnovuje nás zevnitř - Iz 58,8: „Tehdy vyrazí jak jitřenka tvé světlo a rychle se zhojí tvá rána. Před tebou půjde tvá spravedlnost, za tebou se bude ubírat Hospodinova sláva“
  3. Léčí i další následky hříchu (zranění, špatné sklony, závislosti, zbavuje časných trestů),
  4. Je zdrojem radosti i pro Boha a celé nebe - Lk 15,7.10. - podobenství o ztracené ovci či minci: "Pravím vám, že právě tak bude v nebi větší radost nad jedním hříšníkem, který činí pokání, než nad devadesáti devíti spravedlivými, kteří pokání nepotřebují."
  5. Bůh se staví na naši stranu... Raniero Cantalamessa píše v knize Život pod vládou Kristovou: ´Zázrak pokání je v tom, že jakmile se člověk postaví sám proti sobě, Bůh ho začne hájit, brání ho před obviněními, dokonce i před tím, z čeho člověka viní jeho vlastní srdce (1Jan 3,20). Jakmile syn z podobenství vyřkl: "Otče zhřešil jsem!", otec hned odpověděl: "Přineste ihned nejlepší oděv.."´ (s.137)
Jako změna smýšlení znamená pokání také dívat se na sebe a svůj život Božíma očima. Více se učit vnímat Jeho lásku a péči, a zároveň vyznávat, že Jeho pomoc naléhavě potřebuji. Sám si s hříchem opravdu neporadím...
 
    Papež Jan Pavel II., světec a prorok minulého století, viděl jako vhodné a téměř nutné pro církev před vstupem do třetího tisíciletí postavit do popředí pokání a smíření, a připravit ji tak na nové jaro, lepší budoucnost:
    Je rovněž správné, aby církev, zatímco se druhé tisíciletí chýlí ke konci, s jasnějším vědomím vzala na sebe hřích svých synů ve vzpomínce na všechny situace v průběhu dějin, kdy se vzdálili od ducha Krista a jeho evangelia, a namísto svědectví života, inspirovaného hodnotami víry, poskytovali světu podívanou na způsoby myšlení a jednání, které byly skutečnými formami protisvědectví a pohoršení.
Nemůže překročit práh nového tisíciletí, aniž by zároveň nepobízela své syny, aby se v pokání očistili ode všech omylů, nevěrnosti, nedůslednosti a zpozdilosti. Uznat poklesky minulosti je aktem věrnosti a odvahy, který nám pomáhá, abychom posílili svou víru, a činí nás bdělými a schopnými čelit pokušením a obtížím dneška.
Tertio millenio adveniente, čl. 33

 

Modlitby vhodné k pokání:

Nechme se Pánem pozvat k pokání takovému, k jakému nás ON sám vede, nechme se pozvat na cestu obnovy radosti v našem životě..
 

 

BANNER NA VÁŠ WEB

Chcete-li si vložit na své stránky banner tohoto webu, stačí stáhnout si  tento obrázek , uložit na své stránky, a přiložit k němu odkaz: www.duchovniboj.cz

                      db.jpg (8,4 kB)