Různé

TETOVÁNÍ A PIERCING

    Občas jsme dotazováni, zda je tetování duchovně škodlivé nebo není, a zda je vůbec slučitelné s křesťanstvím. Otec Vojtěch Kodet říká, že slučitelné s křesťanstvím není z vícero důvodů. Jana Gruberová tetování a piercing rozebírá více historicky, dotýká se také zkušeností exorcistů, nabádá k chápavosti bez odsuzování, a k hledání toho, co je za těmito snahami o odlišnost, čeho jsou projevem.

    Pravdou je, že zdravotní rizika zde jsou, jelikož tělo musí absorbovat určitou (někdy nemalou) dávku barviva, které nebývá nijak klinicky testováno. Další vážnou věcí je i to, že i když mi tatér vyrobí na těle krásnou růži, nemusí to být duchovně nezávadné, jelikož krátce přede mnou např. strávil několik hodin na ztvárňování kostlivce, pentagramu nebo satana. A nemluvě už o tom, že nevím, čemu se on sám duchovně věnoval či věnuje (a koho při tetování vzývá). Další věcí je obtížná odstranitelnost poté, co člověka toto módní odlišení se od ostatních přestane bavit nebo dokonce začne hodně vadit. A myslím si, že za snahou odlišit se od ostatních tetováním či piercingem může také často být nedostatečné vědomí vlastní jedinečnosti, možná i projev nenaplněných emočních potřeb. A pochopitelně je zde také enormní důraz na tělo, jako projev duchovní prázdnoty. A jelikož aplikace (zvláště tetování) je bolestivá, může se na ní člověk snadno stát závislým (z jednoho svědectví: "Je to jako droga. Máte jedno a sotva se vám zahojí, už přemýšlíte o dalším."). V diskuzi s dospívajícími možná žádný z těchto argumentů nezabere, nicméně měli bychom se alespoň pokusit jim svůj náhled předložit, a zároveň se ptát, proč jim tolik na tetování či piercingu záleží..

    Tématu tetování u mladých lidí se dotkl také papež František, který říká: „Tetování označuje příslušnost – co hledáš, potetovaný mladíku či slečno? Kam patříš? Začněme si s touto skutečností povídat, abychom odtud došli k mládežnické kultuře, ale hlavně se jí nikdy nelekejme! Při práci s mladými lidmi se nikdy nesmíme vyděsit. Také za nepříliš dobrými věcmi se vždy skrývá něco, co nás dovede k nějaké pravdě.“ Jde tedy u mladých lidí o to - pochopit - proč to dělají a kam je to vede, kam chtějí patřit. Nesoudit, ale klást otázky a hledat odpovědi. Lidé, zvláště mladí, dnes možná více, než jindy, hledají někoho, kdo by měl o ně zájem, rozuměl jim, a ocenil je. Upozornit na sebe alespoň tetováním je opravdu snadné.

Zdroj obrázku: 99images.com

ARAMEJSKÝ OTČENÁŠ

SYMBOLY

    Provázejí nás v našem životě, jsou nám pomocí, mluví k nám. Často stačí jediný pohled, a víme. Někdy však jejich význam dobře nechápeme, a nebo ho podceňujeme. Řeč symbolů je opravdu silnou řečí a pokud na to zapomínáme, může se to vymstít. V tomto duchu o nich mluví i psycholog Václav Smitka:
 
    Mnohé jsme nedomysleli. Vliv gest, a vliv znaků, symbolů, tj. křížů, korouhví, praporů, hvězd, srpů, kladiv… Vliv srozumitelných a jednoznačných mimoslovních sdělení jsme podcenili. Měli jsme je za ikony, v současnosti vyprázdněné. 
 
A pokračuje: 
 
    Symbol odkazuje na určitou skutečnost a jen na ni. Nevyvolává otázky, nerozptyluje pozornost, všechny záležitosti zjednodušuje. Je-li pokynem, je pokynem jednoznačným a neodvolatelným. Žádnou diskusi nevyvolává, žádné řešení nehledá. Rovnou k něčemu vybízí. Řešení nutné, neodkladné, případně konečné. 
 
O síle a roli symbolů nepochybuje ani Leanne Payneová: „Symboly nám pomáhají uchopit realitu. Když zemřou, umíráme i my“ cituje Rev. Alana Jonese (Uzdravující přítomnost, s. 103)
 
    Ano, symboly nám tedy pomáhají, ale zároveň nás také zpětně ovlivňují náš život. Vybízejí, působí, a zůstávají v podvědomí. Mladí lidé se často obklopují symboly, protože mají rádi jednoznačnost a také se tak snaží vyjádřit sami sebe. Ovšem ne vždy je jejich volba toho, čím se obklopují, neškodná, ne vždy jim dochází, co vše ten či onen symbol znamená. 
 
    "Symbol je klíčem pro propojení myšlenky a citu" píše dále Leanne Payneová (Uzdravující přítomnost, s. 129). Proto je řeč symbolů a znamení tak silná. Víme dobře, co dodnes v Evropě i jinde ve světě vyvolá například symbol hákového kříže nebo zvláště u nás rudá pěticípá hvězda. U některých symbolů jsme však už pozapomněli, co znamenají, případně jejich význam neznáme a jen se domníváme, co ten který symbol znamená. A význam některých symbolů se také postupem času měnil. To vše může nahrávat tomu, aby některé symboly, zdánlivě neškodné, skrytě negativně působily. Proto myslím, že je na místě některé symboly a jejich význam připomenout. 
 
    Realita je příliš velká na to, aby se dala vyjádřit tvrzeními. Proto potřebujeme gesta, obrazy, představy, rytmy, metafory, symboly a mýty. Proto potřebujeme i obřady, rituály, zvyky a konvence. Těmito způsoby se nám zprostředkovávají představy a symboly a stávají se trvalými. (Leanne Payneová - Uzdravující přítomnost, s. 109)
 
    Na symbolických prostředcích záleží nacistům i sovětům, demokratům i anarchistům, světcům i ďáblům (Tom Howard – v Leanne Payneová: Uzdravující přítomnost, s. 110)
 
    Příkladem, na kterém můžeme vidět, že na symbolech opravdu záleží, je kauza z roku 2018: Arcibiskup nepožehnal kontroverzní prapor sienských dostihů. Když si prapor dobře prohlédnete, je možné na něm (kromě kontroverzního zpodobnění Panny Marie) najít také symboly užívané v zednářství (slunce, měsíc, sova,...) - zvláštní náhoda..
 
Buďme tedy bdělí i v této oblasti, a dívejme se kolem pozornýma očima. Všímejme si, čím se lidé obklopují; čím se obklopují naši blízcí, co máme kolem sebe my. A budeme možná překvapeni, co vše objevíme. Není to tak jednoduché a černobílé - že by byly některé symboly jen špatné a jiné jen dobré. Nicméně je dobré vědět, proč kolem sebe mám zrovna to nebo ono.
 
    Stáváme se tím, nač hledíme. Na obrazech a symbolech záleží (Leanne Payneová: Uzdravující přítomnost, s. 104)
 
    Přikládám zde malý seznam nejznámějších okultních symbolů, který sestavil o.dr Remigiusz Trocki OFMConv. Popisky jsou sice jednoduché a jistě ne vyčerpávající, ale mohu potvrdit, že tyto symboly negativně ovlivňovaly ty, kterým jsem sloužil modlitbou za osvobození. Překlad popisků je zde.
 
 
 
Symboly – provázejí nás v našem životě, jsou nám pomocí, mluví k nám. Často stačí jediný pohled, a víme. Někdy však jejich význam dobře nechápeme, a nebo ho podceňujeme. Řeč symbolů je opravdu silnou řečí a pokud na to zapomínáme, může se to vymstít. Podobně mluví i psycholog Václav Smitka:
 
Mnohé jsme nedomysleli. Vliv gest, a vliv znaků, symbolů, tj. křížů, korouhví, praporů, hvězd, srpů, kladiv… Vliv srozumitelných a jednoznačných mimoslovních sdělení jsme podcenili. Měli jsme je za ikony, v současnosti vyprázdněné. 
 
A pokračuje: 
 
Symbol odkazuje na určitou skutečnost a jen na ni. Nevyvolává otázky, nerozptyluje pozornost, všechny záležitosti zjednodušuje. Je-li pokynem, je pokynem jednoznačným a neodvolatelným. Žádnou diskusi nevyvolává, žádné řešení nehledá. Rovnou k něčemu vybízí. Řešení nutné, neodkladné, případně konečné. 
 
O síle a roli symbolů nepochybuje ani Leanne Payneová: „Symboly nám pomáhají uchopit realitu. Když zemřou, umíráme i my“ cituje Rev. Alana Jonese (Uzdravující přítomnost, s. 103)
 
Ano, symboly nám tedy pomáhají, ale zároveň také ovlivňují náš život. Vybízejí, působí, a zůstávají v podvědomí. Mladí lidé se často obklopují symboly, protože mají rádi jednoznačnost a také se tak snaží vyjádřit sami sebe. Ovšem ne vždy je jejich volba toho, čím se obklopují, neškodná, ne vždy jim dochází, co vše ten či onen symbol znamená. 
 
Symbol je klíčem pro propojení myšlenky a citu píše dále Leanne Payneová (Uzdravující přítomnost, s. 129). Proto je řeč symbolů a znamení tak silná. Víme dobře, co dodnes v Evropě i jinde ve světě vyvolá například symbol hákového kříže nebo zvláště u nás rudá pěticípá hvězda. U některých symbolů jsme však už pozapomněli, co znamenají, případně jejich význam neznáme a jen domníváme, co ten který symbol znamená. A význam některých symbolů se také postupem času měnil. To vše může nahrávat tomu, aby některé symboly, zdánlivě neškodné, skrytě negativně působily. Proto myslím, že je na místě některé symboly a jejich význam připomenout. 
 
 
Realita je příliš velká na to, aby se dala vyjádřit tvrzeními. Proto potřebujeme gesta, obrazy, představy, rytmy, metafory, symboly a mýty. Proto potřebujeme i obřady, rituály, zvyky a konvence. Těmito způsoby se nám zprostředkovávají představy a symboly a stávají se trvalými. (Leanne Payneová - Uzdravující přítomnost, s. 109)
 
Na symbolických prostředcích záleží nacistům i sovětům, demokratům i anarchistům, světcům i ďáblům (Tom Howard – v Leanne Payneová: Uzdravující přítomnost, s. 110)
 
Buďme tedy bdělí i v této oblasti, a dívejme se kolem pozornýma, všímavýma očima.
 
Stáváme se tím, nač hledíme. Na obrazech a symbolech záleží (Leanne Payneová: Uzdravující přítomnost, s. 104)

BANNER NA VÁŠ WEB

Chcete-li si vložit na své stránky banner tohoto webu, stačí stáhnout si  tento obrázek , uložit na své stránky, a přiložit k němu odkaz: www.duchovniboj.cz

                      db.jpg (8,4 kB)