Novinky

Rosu svého Ducha dej Pane naší zemi...

    V návaznosti na letní modlitby za déšt a rosu Ducha Svatého si Vás dovoluji pozvat na modlitební putování kolem Bílé Hory 28.10., s úmyslem děkovat i prosit za naši zemi, u příležitosti jejího stého výročí. Začátek bych posunul tentokráte už na 14h, a sraz opět u brány bělohorského kláštera. V té době začne vojenská přehlídka na Evropské ulici, tak je třeba počítat v její blízkosti s dopravním omezením.

Celý článek

Bude se jednat o naší budoucnosti

    V úterý 9.října 2018 má být od 14-ti hodin na programu jednání Poslanecké sněmovny Veřejné slyšení k "Petici za přijetí zákona, který umožní manželství gayů a leseb v ČR" a k "Petici na podporu manželství jako trvalého svazku muže a ženy". Jednání je také možné se zúčastnit. Podpořme toto jednání minimálně svou modlitbou, aby zvítězil zdravý rozum a Boží plán s člověkem, a ne prosazované "další kolečko salámu genderové ideologie". Jednání o Istanbulské úmluvě má přijít někdy brzy potom. Přikládám plakátek na podporu manželství muže a ženy.

Podporme manzelstvi muze a zeny.pdf (2941884)

Celý článek

Když dítě nepřichází...

    Pravidelná večerní setkávání pro ty, kdo bolestně nesou nenaplněnou touhu po vlastním dítěti, nabízí Salesiánské středisko v Praze Kobylisích. První setkání, otevřené pro páry i jednotlivce, bude ve čtvrtek 20.9.2018 v 18,30 v Kobylisích. Více na plakátku, nabídněte i těm ve vašem okolí, kteří se s touto bolestí potýkají.

AKTUALIZACE:

Celý článek

Rosu dejte nebesa shůry...

    Dlouho trvající sucho, tropické teploty, a nedostatek spodní vody v naší zemi (a prakticky v celé Evropě) mne přivedlo k zamyšlení nad jeho příčinami. Ovšem ne fyziologicko-geologickými, ale duchovními. Voda je vzácná věc, a chybí-li, je zle. Není úroda, jsme unavení, hrozí požáry. Chce nám tím Bůh také něco říct?
    Duchovní patron našeho řádu, prorok Eliáš, byl od Pána poslán, aby vyvolený národ probudil z jeho duchovní letargie a rovněž z modloslužby, protože uctívali Bála - bůžka úrody a hojnosti, a jemu přisuzovali dostatek plodin a vody. Proto Eliáš prohlásil: "Jakože živ je Hospodin, Bůh Izraele, v jehož jsem službách, v těchto letech nebude rosa ani déšť, leč na mé slovo." (1Král 17,1). A stalo se tak - rosa a déšť přišel teprve až se na hoře Karmelu ukázalo, kdo je pravým Bohem, a lid se opět přiklonil k Hospodinu (1Král 18). O spojitosti modlářství a nedostatku vláhy mluví také prorok Jeremiáš (Jer 3,1-5).
    Nechci zde nijak duchovně analyzovat dějiny naše či Evropy a hledat nějaké konkrétní příčiny. Jen bych rád lidi dobré vůle pozval ke kající modlitbě za hříchy minulosti (i hříchy současné), které poznamenaly a zatížily naše duchovní kořeny, a brání Hospodinu, aby nám žehnal. Také si myslím, že i takto bychom mohli Pánu projevit vděčnost za dar samostatnosti naší země a vznik našeho státu. K pokání vyzval celou církev papež Jan Pavel II. už před vstupem do 3.tisíciletí v apoštolském listu Tertio millennio adveniente (čl.33):
  Je rovněž správné, aby církev, zatímco se druhé tisíciletí chýlí ke konci, s jasnějším vědomím vzala na sebe hřích svých synů ve vzpomínce na všechny situace v průběhu dějin, kdy se vzdálili od ducha Krista a jeho evangelia, a namísto svědectví života, inspirovaného hodnotami víry, poskytovali světu podívanou na způsoby myšlení a jednání, které byly skutečnými formami protisvědectví a pohoršení.
  I když je církev pro své spojení s Kristem svatá, nikdy nepřestává konat pokání: před Bohem a před lidmi vždy uznává za vlastní své hříšné syny. Věroučná konstituce Lumen gentium o tom říká: „V církvi však jsou i hříšníci, je zároveň svatá i stále potřebuje očišťování a jde trvale cestou pokání a obnovy.“[16]

    V tomto duchu by mohla společná modlitba probíhat. Hříchem Izraelitů bylo modlářství. Naším hříchem je jistě zbožňování peněz a ekonomiky, plýtvání dary země, a mohli bychom pokračovat. Z minulých hříchů pak všechny podoby "násilné evangelizace", zneužívání moci církve, povrchnost a pokrytectví, atd. Nesuďme, nesvádějme vinu, pojďme se modlit s vědomím vlastní hříšnosti, a prosit za odpuštění a smíření.
    Mnoho z vás se takto jistě už dlouho modlí. Pán však někdy zvlášť oceňuje společnou modlitbu a viditelný úkon pokání, jako i na hoře Karmel ocenil příklon svého lidu zpět k Němu. Navrhuji tedy, kdekoliv to jen trošku půjde, sejít se ke společné modlitbě či modlitebnímu pochodu. Půst je modlitbou těla a pochod se k tomu dá jistě připočíst také. Věnujeme tomu čas, úsilí, soustředěnost. Inspirací mi k tomu byly modlitební průvody do polí, konané s prosbou za déšť a úrodu, konané na Moravě. A opravdu přinášely ovoce.
    Přemýšlel jsem, kde se sejít v Praze, až mne nakonec napadlo - obejít v modlitbě vršek, na kterém je památník bitvy Na Bílé Hoře. Je neoddělitelně spojena s našimi dějinami, pobělohorský vývoj naší země je dodnes trnem v oku mnoha lidem, je za co prosit i odprošovat. Je-li vám tedy tato myšlenka blízká a jste-li  ochotni se přijít modlit za odpuštění a smíření hříchů minulosti i dneška, a zároveň prosit za déšť, přijďte v neděli 2.9.2018 ve 14,30 před klášter benediktinek na Bílé Hoře. Vyjdeme a budeme se modlit kající litanie za vláhu pro naši zemi, a hlavně za duchovní rosu Ducha svatého pro naše srdce a životy. V modlitbě vyjdeme na bělohorský vršek a po zakončení u památniku bělohorské bitvy můžeme ještě celý vrch obejít (cca 1,5km).

DĚKUJI VŠEM, KTEŘÍ PŘEDCHOZÍ NEDĚLE PŘIŠLI A ZVU VÁS NA DALŠÍ MODLITBY. SUCHO POKRAČUJE (IKDYŽ PÁN NA NAŠE PROSBY ODPOVÍDÁ), PROTO JE TŘEBA POKRAČOVAT A VYTRVAT. I NAŠE SRDCE TO POTŘEBUJÍ... DALŠÍ TERMÍNY UŽ SEM PSÁT NEBUDU, ALE KDOKOLIV BUDE MÍT POTŘEBU SE POMODLIT NA VÝŠE UVEDENÉ ÚMYSLY A PUTOVAT PŘI TOM, MŮŽE PŘIJÍT V KTEROUKOLIV NEDĚLI VE 14,30 NA BÍLOU HORU, A (KLIDNĚ SÁM) JI V MODLITBĚ OBEJÍT.

Pokud se někde už k modlitbách za déšt scházíte, dejte vědět kdy a kde (pokud vám to nevadí), a já to sem můžu pověsit, abychom se navzájem podpořili a povzbudili.

Celý článek

Svatoprokopská pouť

    Podobně jako vloni, i letos se koná v sobotu 30.6. pěší pouť z rodiště svatého Prokopa na Sázavu. K pouti je možné se připojit a vyšlápnout celou trasu (cca 30km), případně se připojit v Kouřimi či Úžici (více na plakátku). Samotná svatoprokopská pouť pak začíná ve středu 4.7. a pokračuje v neděli 8.7.2018.

Celý článek

„Bouře ve sklenici vody jménem Brno” ???

    Výše uvedeným vyjádřením byla v jednom internetovém článku nazvána brněnská kauza Národního divadla Brno týkající se uvedení hry Naše násilí a vaše násilí od Olivera Frljiče. A jedním z hlavních bodů sporu byla a je scéna, ve které představitel Ježíše Krista znásilňuje muslimku. Padají trestní oznámení, soudy si opět přijdou na své.
    Když ředitel Národního divadla Brno, Martin Glaser, byl konfrontován v pořadu DVTV s otázkou, zda neplatí pravidlo, že „má svoboda končí tam, kde začíná svoboda druhého“, řekl – „ta svoboda vlastně končí dveřmi divadla Husa na provázku, protože za ně vstoupí jenom ten, kdo chce tohle představení vidět“. Brilantně vyslovený argument, zřejmě pečlivě připravený. Zde se ovšem hluboce mýlí… Pokud o hře bylo veřejně informováno, scénu ze hry je možné dohledat na internetu a byla uvedena ve veřejném prostoru Národního divadla Brno, už jde o záležitost veřejnou a týkající se celé naší společnosti, jelikož je tzv. "veřejně známá". A její zpracování hrubě a nízce útočí na lidské hodnoty, byť v naší společnosti vyznávané jen menšinou.
    V naší moderní společnosti se stále více požaduje respektování různých práv, avšak o povinnostech a zodpovědnosti se obvykle nemluví. Není divu, že je snaha posouvat hranice svobody až někam k nedohlednu. Pan ředitel nazval pokus odvrátit uvedení hry v Brně „pokusem o cenzuru“. Snažil se vysvětlit, že politikové nerozumí umění tak, jako lidé v něm pracující, a pokračoval „ a tak se ptám, co by bylo příště...“ Je dobré si uvědomit, že stejnou otázku může zpětně klást naše společnost takzvanému. „umění“, zvláště křesťané a lidé s morálními hodnotami: „A co bude příště???“ - v Brně, v Praze, nebo kdekoliv jinde… Snažit se uvádět příklady snad není třeba.
    Z mého pohledu jde jednoznačně o hrubou neúctu k hodnotám, které vyznávají jiní členové téže společnosti, a v podstatě tedy i o neúctu k člověku jako takovému. Je snad náplní a obsahem kultury i to, že je možné takto veřejně plivat na hodnoty, které vyznávají mí spoluobčané? Jakým právem? Nebylo (a doufám, že takovou otázku smíme pokládat i dnes) hlavním posláním kultury „to, co je třeba pěstovat?“ = to, co má sloužit ke zkulturnění, tedy kultivaci člověka? Jaký přínos, a jaké poselství nám přináší tato "úroveň kultury“ ve hře „Naše násilí a vaše násilí“? (tedy toto konkrétní zpracování daného tématu?).
    Pan Glaser se domnívá, že brání svobodu projevu, svobodu kultury. Jestliže mu však nevadí, že jsou takto pošlapávány hodnoty jiných lidí, je jeho snaha diskutabilní. Jak by se asi choval, kdyby někdo podobným způsobem pošlapával hodnoty, kterých si váží on sám? Pokud ovšem si nějakých váží... Za hodnoty Ježíše Krista a křesťanství mnoho lidí v historii trpělo, bylo pronásledováno a položilo i svůj život (a nejen v historii, ale i v současnosti...). Upřímně věřící lidé tyto hodnoty vnímají tak úzce se sebou spojeny, že je můžeme dát na rovinu rodinných a pokrevních vztahů. Nevadilo by panu Glaserovi, kdyby někdo takto veřejně urážel členy jeho vlastní rodiny? Ať si odpoví on sám a s ním také všichni ti, kdo uvedení této hry zastávají. Politováníhodné je i to, že je takto naší mladé generaci předkládáno falešné pojímání svobody - bez zodpovědnosti a úcty k druhým lidem.
    Bouře vody ve sklenici Brno? Ne, zde jde o víc. Jde o lidské hodnoty v celé společnosti, jde o člověka jako takového. A o právo nebýt urážen spolu se svými hodnotami ve jménu svobody či kultury. Kdo může pochopit, pochop. Pokud nyní budeme mlčet, příště se hranice tzv. "svobody" posune zase někam dále.

    Pan Oliver Frljič se asi hned tak omlouvat nebude, asi je hrdý na své dílo, ale pan Glaser by se omluvit mohl a měl, a to nejen pokud chce i nadále zastávat své místo v brněnském Národním divadle, ale i tehdy, pokud mu záleží na tom, abychom si ho více vážili jako člověka. Chybu může udělat každý a děláme je mnokokrát všichni. Velikost lidství a svobody však spočívá i v tom, že jsem ochoten říci: promiňte, přehnal jsem to, nedomyslel, odpusťte.

 

Celý článek

Trojský kůň Istanbulské dohody

(Aktuality k tomuto tématu přikládám na konec článku)

   Nejvyšší představitelé křesťanských církví na Slovensku vydali společné prohlášení k tzv. Istanbulské úmluvě. Vyjadřují v ní znepokojení nad tím, co vše tato smlouva obsahuje. Pokládají ji za další krok prosazování genderové ideologie: „podporujeme úsilí o efektivní řešení problému domácího násilí. Zároveň vyhlašujeme, že mnohá vyjádření, která v této souvislosti nabízí tzv. Istanbulská úmluva, považujeme za projevy genderové ideologie“
    Istanbulskou úmluvou bývá nazývána „Úmluva o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí“, přijatá Radou Evropy v roce 2011. Obsahuje však také opatření, která by vedla ke zmenšení vlivu rodičů na výchovu a k umožnění zasahování do jejich výchovy „vyškoleným pracovníkům“, kteří však nebudou spadat pod náš právní systém (tzv. Grevio). Zároveň by to byl přímý zásah do školství a vzdělávání mládeže podle taktovky „moudrých nahoře“. Toto opravdu chceme?

    Obraně před tímto nežádoucím vměšováním do svrchovanosti státu i rodiny je věnován web www.tradicniceskarodina.cz, kde se dočtete podrobnosti týkající se nebezpečí ratifikace této smlouvy. Rovněž čeští a moravští biskupové vydali společný list ke schvalování této Istanbulské úmluvy, ve kterém nesouhlasí s trendem, který se tato úmluva snaží nastolit. Proti úmluvě vystoupila také pravoslavná církev v Bulharsku, v Chorvatsku její schválení vyvolalo demonstrace tisíců lidí. Proti ratifikaci Istanbulské smlouvy se ostře staví také otec Marián Kufa.

    Jsem přesvědčen, že je potřebné podpořit úsilí všech těch, kteří si uvědomují nebezpečí, které ze schválení této úmluvy plyne, a zapojit se svým podpisem k petici, která tento nesouhlas vyjadřuje Parlamentu ČR, nebo podepsat petici určenou přímo Evropskému parlamentu. Nedovolme, aby tento rafinovaný útok na rodinu započal rozklad rodiny i společnosti v naší zemi.

AKTUALITY:

POZOR ZMĚNA! - zjistilo se, že petice iniciovaná občanskou iniciativou Tradiční česká rodina je špatně formulovaná a není adresovaná Parlamentu ČR, nýbrž vládě. Obě okolnosti způsobují, že nemá šanci přinést změnu. Proto byla nevládní organizací Středoevropská inspirace sestavena petice lepší, adresovaná právě Parlamentu ČR. Kdo jste tedy již podepsali tu předchozí petici, prosím, podepište i tuto novou a lepší. Její text i podpisové archy k vytištění jsou zde. A máte-li možnost, nechte podepsat svému okolí.

 

Celý článek

Sýrie - "Bůh je s námi, pochopte to!"

Patriarchové Antiochie a celého Východu učinili rázné prohlášení po sobotním útoku USA, Francie a Velké Británie na Sýrii, který měl být reakcí na nepodložené obvinění, že syrská vláda použila chemické zbraně. I předchozí obvinění z použití chemických zbraní bylo velmi podivné a nepodložené. Modleme se za tuto těžce zkoušenou zemi, ve které jediné na světě se ještě používá aramejština (Ježíšova rodná řeč), a kde před vypuknutím konfliktu žily pospolu komunity židů, muslimů i křesťanů. Modleme se i proto, že naše země  tento útok schválila.

Postup mezinárodního společenství odsoudil také apoštolský nuncius v Damašku kardinál Mario Zenari. Podobně se vyjádřil také alepský chaldejský biskup mons. Antoine Audo, a řekl: "Spojené státy a Rusko užívají Sýrii k vzájemné válce... To, co provedli s Írákem, nyní opakují v Sýrii".

K situaci v Sýrii se letos v březnu vyjádřily také trapistky z kláštera v Azeir poblíž Damašku. Píší mimo jiné: "Mlčí se o vládách, které na této válce vydělávaly a vydělávají.... V těchto týdnech jsme četly skutečně neuvěřitelný článek: množství slov, které mělo sdělit na konci jediné tvrzení, tj. že všechny východní církve jsou jen služky moci... Z prospěchářství... Nějaká ta krásná věta na efekt, jako je projev úcty biskupů a křesťanů syrskému tyranovi..., je to způsob, jak shodit ze stolu jakýkoliv apel syrské církve, když odhaluje druhou stranu mince, o které se nemluví.... Žádný člověk, který má minimum pravdivé lidskosti, si nemůže přát válku. Ale říkat dnes Sýrii, syrské vládě, aby nebránila svůj národ, je proti vší spravedlnosti, je to příliš často jen způsob, jak usnadnit úlohu těm, kteří chtějí zemi drancovat, masakrovat její lid, jak se to dělo během těchto dlouhých let, kdy příměří sloužila převážně k tomu, aby znovu vyzbrojila povstalce, a humanitární koridory sloužily k tomu, aby mohly vstoupit nové zbraně a noví žoldáci. A jak můžeme zapomenout na to, k jakým zvěrstvům došlo v posledních letech v oblastech kontrolovaných džihádisty?"

Už v roce 2013 mi mailem přišla prezentace o Sýrii, která ukazuje její podobu v době ještě před válkou. Byla to opravdu krásná země...

Celý článek

BANNER NA VÁŠ WEB

Chcete-li si vložit na své stránky banner tohoto webu, stačí stáhnout si  tento obrázek , uložit na své stránky, a přiložit k němu odkaz: www.duchovniboj.cz

                      db.jpg (8,4 kB)